Nakoma pietura – Riga!

Jak si poradí člověk v zemi, kde mluví domorodci pro jedince neznámým jazykem? V civilizovaném světě doufá, že tam umí aspoň někdo anglicky. Nutno ovšem podotknout, že sám cizinec musí angličtinu ovládat. Toto nebyl můj případ, k ovládání mně chybí hodně stupínků. Takže hledáme v jazykové výbavě další rozšířený jazyk. A vida, ruština! Budou se mnou chtít místní rusky mluvit? Nebudou dělat, že nerozumí a já budu ztracená? A že informace z nadpisu, kterou jsem zaslechla ve vlaku z Rigy do Jurmaly, neznamená třeba zastávka na znamení? Kde a hlavně jakou řečí se dovolám pomoci?

Tak tyto obavy byly naštěstí liché. Mluvili rusky a výborně. Byli tolerantní, klidní, chápaví. Byli zvyklí na dezorientované turisty. Například na jízdu v MHD se kupuje počet jízd a speciální lístek, na který vám jízdy nahrají. Na semaforu se u zelené pro chodce objeví i čas, po který zelená svítí. V praxi to znamená, že chodci startují na červenou, že ve skanzenu jsou všechny domky zamknuty a vy si na cedulce můžete přečíst, co je uvnitř, když je otevřeno…

A kde? V hlavním městě Lotyšska, Rize. Měla jsem to štěstí, že jsem se mohla díky programu  Erasmus  + zúčastnit čtrnáctidenního kombinovaného studijního pobytu v této velmi příjemné pobaltské zemi. Jazykový kurz ruštiny spojený s metodikou probíhal v jazykové škole Durbe v pracovní dny od 8:50 do 12:30, odpoledne pak od 13:30 do 16:00. Výuky v dopoledních hodinách se účastnili studenti z různých zemí různého věku a profesí, hodiny byly zaměřeny na zvládnutí příslušné jazykové úrovně podle Evropského referenčního rámce. Obsahovaly poslechová, konverzační a  mluvnická cvičení. Odpoledne byla na řadě metodika výuky ruského jazyka.

O víkendech jsme se mohli účastnit exkurzí po okolí, 30 minut vlakem to trvá z Rigy do Jurmaly, známých lázní s dlouhou písečnou pláží. Tam můžete celé hodiny meditovat při chůzi, nad vámi racci, vrány šedivky, modrá obloha a klid, klid, klid… Nebo hledat jantar. Ale ten spíš najdete u prodejců buď v Rize na obrovském tržišti, nebo v Jurmale ve stáncích.

Měla jsem štěstí na skvělé počasí, sami Rižané říkali, že letošní říjen byl obzvláště vydařený, že jejich typickým počasím je déšť a vítr nebo déšť a ještě větší vítr nebo vítr a silný déšť. Za mého pobytu pršelo jen jednou zrána. Vítr byl vždy, ale dal se snést. Takže počasí lákalo na procházky starou Rigou, posezení u umělého kanálu na řece Dvině, návštěvu muzea v přírodě.

Na závěr vysvětlení nadpisu: Nakoma pietura znamená příští zastávka. A až budete plánovat, kam se podívat, udělejte si příští zastávku v Rize. Doporučuji!

Mgr. Radomíra Hrušková

Foto zde